Hlava ČSLA Zbraně Technika Výstroj Výzbroj Služba Fórum Muzeum KVH ČSLA Spolubojovníci ČSLA Zbraně Technika Výstroj Výzbroj Služba KVH Forum Spolubojovníci

ODPALOVACÍ ZAŘÍZENÍ OPERAČNĚ TAKTICKÉHO RAKETOVÉHO KOMPLETU 9K72
s řízenou střelou 8K14 (SS-1c SCUD B)


foto Vojenské muzeum Lešan

V československé armádě byl raketový komplet zařazen u armádních a frontových raketových brigád od sedmdesátých do začátku devadesátých let. Nevýhodou raketového kompletu byla velká pravděpodobná odchylka, která nezabezpečovala efektivní ničení cílů konvenčními hlavicemi, dále zdlouhavá příprava k odpálení a vysoká náročnost na vycvičenost obsluhy.

Předchůdcem rakety 8K14 byla raketa 8K11 instalovaná na pásovém podvozku 8U218.Zařízení pro raketu 8K11 se lišilo od zařízení pro 8K14 jen jiným přístrojovým vybavením pro raketu kterou neslo,jinak tvarovanou kolébkou rakety v přední části a vzadu na levé straně byl jen jeden baček na startovní palivo.Na první pohled je ale rozeznáme podle tlakových lahví vzduchu na nástavbě pro obsluhu.U OZ 8U218 pro raketu 8K11 je na každé straně jedna tlaková láhev a u OZ pro raketu 8K14 jsou po dva kusy lahve.Rozdíly mezi jednotlivými verzemi rakety jsou co do dálky střelby,přesnosti a taktéž v mohutnosti nesené bojové hlavice.

Původní verze operačně taktického raketového kompletu s raketou 8K14 byla na pásovém odpalovacím zařízení.Pro konstrukci přepravného a odpalovacího zařízení byl využit upravený podvozek modernizovaného těžkého samochodného děla ISU-152K.V jiných pramenech se uvádí,že to byl podvozek těžkého tanku IS-2.ISU-152K - jedná se o modernizovanou verzi ISU-152 z 2.světové války ( jeho podvozek vycházel JS-2 ) a odpalovací zařízení neslo označení 2P19.Do operačního použití byla raketa zařazená v roce 1962 pod označením 8K14 a pro veřejnost R-17.Do ČSLA se prvýkrát zařadilo u 331.tdb v Hranicích na Moravě v roce 1963.V polovici šedesátých let je pásové OZ 2P19 nahrazováno těžkým čtyřosým terénním automobilem MAZ 543A.Pro OZ bylo přiděleno označení MAZ 543 SPU (specialnaja puskovaja ustanovka ),nebo v armádě používané 9P117M.

Na mezinárodní úrovni dostal tento mobilní raketový prostředek později označení: raketový komplet 9K72 ELBRUS.Je instalovány na osmikolovém automobilu MAZ 543A se dvěma řiditelnými nápravami ( řiditelné jsou jen přední dvě nápravy,obě zadní jsou pevné a hnací ).

Víceúčelové vozidlo MAZ 543 SPU v sobě slučuje dva prostředky - přepravní prostředek plně připravené rakety k použití a prostředek pro její odpálení.Konstrukce vozidla umožňuje přepravu jedné rakety 8K14 naplněné kapalnými raketovými pohonnými hmotami,která je chráněná proti povětrnostním vplyvům krycí plachtou a taktéž na její bojové hlavici je nasazen termoizolačný obal.Vestavěné hydraulické zařízení umožňuje vztyčení rakety do vertikální polohy na odpalovací stůl na kterém se raketa natočí do požadovaného směru na cíl,co je nutné pro její zamíření před odpálením.Raketa 8K14 má startovací hmotnost 6883 kg z toho na kapalné raketové pohonné hmoty ( palivo + okysličovadlo + startovní palivo ) a suchý vzduch připadá 3 791 kg.Raketa je 11,164 m dlouhá o průměru nosiče trupu 0,88 m,s rozpětím stabilizátorů 1,88 m. Hmotnost soupravy OZ 9P117M bez rakety je přibližně 30 100 kg, s raketou naplněnou pohonnými hmotami přibližně 37 000 kg.Taktický dojezd vozidla je 450 km a maximální povolená přepravní rychlost s nabitou raketou po komunikaci 45 km/h a v terénu 15 km/h.Pohon zabezpečuje dieselový motor D-12A-525A,který se startuje z akumulátorových baterií,nebo stlačeným vzduchem (tzv. kombinovaný start,vhodný způsob při nízkých teplotách a v zimě).Pod motorem je umístněno ještě nahřívací zařízení olejové vany a motoru pro jeho zimní startování.Vozidlo je vybaveno dvěma elektrickými generátory.Jedním elektrickým agregátem je GDL-10 o výkonu 19 kW, který pohání přímo motor vozidla a druhý nese označení APD-8-P/28-2 dodává napětí 28 V/7 kW.Oba generátory slouží pro napájení elektrické sítě vozidla,která slouží pro napájení systému kontroly rakety,nastavení letových hodnot,k napájení systému kontroly bojové hlavice a odpálení rakety.Při plnění palebních úkolů se vždy jede na APD a GDL je záložní agregát,protože jej pohání motor vozidla a ten má velkou spotřebu pohonných hmot.V přední části vozidla jsou na bocích dvě oddělené kabiny.Pravá pro velitele odpalovacího zařízení,který má zde umístěn i spojovací prostředek R 123 a příslušníka obsluhy,levá je pro řidiče a taktéž příslušníka obsluhy.Dvě kabiny v střední části vozidla - po levé i pravé straně jsou určeny pro příslušenství k odpalovacímu zařízení a speciální přístrojové vybavení,taktéž k přepravě obsluhy.V každé kabině možno přepravovat obsluhy.Pravá kabina je určená pro APD-8-P/28-2,přepravu zaměřovací soupravy 8Š18 a přepravu jednoho příslušníka obsluhy.Levá kabina je pro operátora.Zde se nachází úplná prověrková aparatura pro odpalovací zařízení,kontrolu rakety po její nabitý,kontrolu bojové hlavice a taktéž pulty pro zavedení letový údajů do rakety.Zde se nachází i blok dálkového ovládaní APD operátorem.

Hydraulické ovládání zvedacího zařízení rakety,podpěr a odpalovacího stolu je umístěno odděleně v zadní časti vozidla na levé straně.Má taktéž malý výnosní pultík pro velitele palební skupiny aby se mohl pohybovat kolem odpalovacího stolu.Na levé straně mezi zadními nápravami je ovládaní vzduchové soustavy SPO pro raketu se zásobníkem stlačeného suchého vzduchu.Stlačený suchý vzduch je uložen v samostatných tlakových lahvích v podvozkové části.Používá se k plnění startovního paliva do potrubí palivového systému rakety a další činnosti při přípravě rakety a při odpálení.

Raketa se době přípravy může nacházet v určitých stupních pohotovosti.Nejnižší stupně jsou u technické baterie,kde se zahajuje její příprava.Ze skladovacího kontejneru,kde je nosič ještě rozloženém stavu se do stavu pohotovosti dá připravit za 120 minut.Během ní je nosič uložen ve vodorovné poloze na přepravníku 2T3,kde se sestaví,nainstaluje se řídicí systém,který se musí napřed prověřit a provede se prověrka celého řídícího systémů.V závěrečné fáze montáže se provede kontrola těsnosti palivového systému nosiče.Po provedení těchto úkonů je nosič připraven k naplnění kapalnými raketovými pohonnými hmotami a suchým vzduchem.V závěrečné fázi se nosič sestykuje s bojovou hlavici a raketa je plně připravená k přeložení na OZ k palební baterií.Při přeložení na OZ se musí plně prověřit spolupráce přístrojů OZ s raketou.

Jak se postupně raketa připravuje,tak její stupen pohotovosti narůstá.Nejvyššího stupně dosahuje raketa u palební baterie,kde je už plně připravená k odpálení.Po přeložení rakety na OZ může být ve čtyřech stupních pohotovosti k použití.Nejvyšší pohotovost je: „Pal!“ ,nebo „SP-1!“ („Pohotovost - 1!“ ).

Z vyčkávacího prostoru do palebného postavení se může přemístit palební baterie za několik minut.Ve vyčkávajících prostorech už jsou známi všechny údaje o cílech,letové hodnoty nabitých raket,souřadnice palebních postavění a periodický přichází meteorologické správy.Po příjezdu do palebného postavení se plní úkol na základe nařízeného druhu pohotovosti.Raketa vztyčí,zpracovávají se doplňující údajů palby nebo počítají se prvky pro nový zadaný cíl.Pokud se jedná o odpálení naplní se startovního palivo do rakety.Doba od zaujetí palebního postavení až do odpálení se pohybuje do 17 minut.Další raketa může být odpálena po přeložení z transportního přepravníku 2T3 na odpalovací zařízení,nejdříve do 30 minut. Nedovolí to počet potřebných technických úkolů.Ve stavu nejvyšší pohotovosti k odpálení může setrvat nejvýše 30 minut.Od vydání rozkazu „Pal!“ z pohotovosti „SP-1“ do odpálení rakety uplyne maximálně 5 minut.

Na povel „Pal!“ se plní startovní palivo tlakem vzduchu do palivového potrubí rakety.Elektrická soustava zabezpečuje inicializaci všech systémů rakety,nutných pro vlastní odpálení.Zážeh raketového motoru je chemický.Po zmáčknutí velitelem palební skupiny tlačítka „PUSK!“ na výnosném odpalovacím pultu se ve spalovací komoře raketového motoru smísí startovní palivo a okysličovadlo pod velmi velkým tlakem a dojde k chemickému zážehu raketového motoru ( je mylně uváděno že paliva hoří při styku se vzduchem ).Tah raketového motoru prudce narůstá až zvedne raketu s odpalovacího stolu.Síla tahu raketového motoru za letu je 14,5  tuny a spotřeba KRPH je 58 kg/vteř.Poslední spojení velitele palební skupiny s raketou je do odpojení odtrhové spojky na raketě.Po jejím odpojení už plně přebírá řízeni letu naprogramovaný řídící systém.Motor pracuje jen potřebnou dobu pro danou dálku střelby.Potom je vypnut a raketa letí k cíly po balistické křivce jako volně vržené těleso,kterého těžiště opisuje uvedenou balistickou křivku.

Při udaní nového cíle a přeprogramování řídícího systému na nový cíl se čas zvyšuje o 7 minut. Veškeré uvedené práce nevyžadují žádný další zdroj elektrické energie palebné baterie.Celý raketový komplet je soběstačný.

S ohledem na poslání a cíle raketového kompletu je kladena mimořádná pozornost na utajení a snížení demaskujících příznaků na minimum.Jedním z opatření je utajené spojení,zejména v rámci brigády, palebného oddílu a palební baterie.Veškeré údaje pro vlastní vedení palby jsou zpracovávány na základě nařízení a pokynů nadřízených stupňů počítačem u palební baterie.Součástí připravovaných podkladů je zpracování meteorologické situace,zejména údajů síly a směru balistického větru ve výškových hladinách,které se využívají ke korekci vypočtených parametrů balistické dráhy rakety.K tomu účelu byla u každé brigády povětrnostní baterie.U baterie byly tři povětrnostní čety vybavené meteorologickou soupravou RS 65D a v každé soupravě byl radiolokátor sovětské výroby pro sledování meteorologických radiosond RMS 1 dosahem 150 km.

K přenosu zpracovaných údajů o cílech a dalších provozních a bojových instrukcí do palební baterie,řízení palby je využíván kabel a kódovací systém.Výjimečně k přenosu dat na větší vzdálenosti,nebo při plnění palebních úkolů při přesunu jednotek se využívají VKV/UKV rádiové prostředky s utajovači hovoru.Ke spojení nadřízeného stupně velení s palebními bateriemi jsou využívány KV rádiové prostředky a radioreléové spojovací prostředky s utajovači hovoru.

Technika palební baterie:
- Maz 543 SPU    odpalovací zařízení  ( 9P117 ) dva kusy
- ZIL 131 PU-1      jedna souprava ( elektronický počítač 9W51B )
- PV3S R3AT       spojovací a velící vozidlo velitele baterie
- ZIL 131 PNS      požární a neutralizační stanice ( 8T311M ) dva kusy ( pro každé OZ )
- UAZ 452T2        topopřipojovač s gyrokompasem 1G17
- T 815 VVN        skladové vozidlo baterie

Technicko taktická data:
Délka: 11,25 m
Průměr: 0,85 m
Hmotnost: 6 370 kg
Hmotnost hlavice: 985 - 1 000 kg
Dostřel: 300 km
Pravděpod.kruh.úchylka: 900 m
Bojová hlavice: jaderná o síle 5 - 70 kt TNT,
tříštivo-trhavá, chemická
Podvozek: MAZ 543 P

Anton

copyright © http://www.csla.cz

Vyhledat
Webarchiv


TOPlist

Creative Commons License
veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND

 

Klub vojenské historie ČESKOSLOVENSKÉ LIDOVÉ ARMÁDY
http://www.csla.cz - http://forum.csla.cz - http://kvh.csla.cz

ZBRANĚ Pusky