PTEJTE SE ARMÁDNÍHO GENERÁLA MIROSLAVA VACKA
převzato z diskuzního fóra CSLA.cz

Velitel 1. armády - 1981-1983
Náčelník štábu Západního vojenského okruhu - 1983-1985
Velitel Západního vojenské okruhu - 1985-1987
Náčelník generálního štábu ČSLA - 1987-1989
Ministr národní obrany ČSSR/ČSFR - 1989-1990

Dobrý den pane armádní generále,jsme svědky dalšího velmi výhodného prodeje letounů,kdy ministerstvo obrany prodává letouny za 1/100 kupní ceny a pan Picek nás přesvědčoval o tom jaký je to ohromný úspěch.Zajímá mne Váš názor na tento obchod,jaké by jste Vy prosazoval řešení dalšího využití těchto letounů pokud by jste byl na funkci ministra a jaké možnosti ve výběru výzbroje jste měl na svých funkcích v ČSLA a na funkci ministra obrany. Děkuji za odpověď a přeji Vám pevné zdravý a spokojenost do dalších let.

Jste asi nesrovnatelně lepší znalec letecké techniky, tak se omlouvám za opakování známých skutečností. Dopouštím se toho proto, že diskusní fórum čtou třeba i lidé méně znalí.

Je vždy obtížné výhodně obchodovat, když zájemci nejsou, nebo je jich tak málo, že se musí prodat i za nabídnutou nízkou cenu. Snad mnohým je známo, jak výhodně se prodávaly L-29 DELFÍN a L-39 ALBATROS do Sovětského svazu i do mnohých arabských destinací. Zvláště k výcvikovým úkolům byly vysoce ceněny. Posléze byl Albatros upraven na L-39 Z k využití jako podzvukový stihač- bombardér, sice s nevelkou únosností pouze 2 tun leteckých pum (ČSLA měla v tu dobu i letecký pluk v počtu cca 36 ks SU-25 s nosností 8 t).Přesto bylo vhodné i tuto verzi našich letounů využít. Když z něho byl posléze vytvořen L-159 ALCA, musel projít nezbytnou westernizací, která třeba letoun v něčem zdokonalila, ale s účastí na ní USA se stal prodejným v zahraničí pouze s jejich souhlasem.Navíc dřívější výhodné trhy prodeje byly buď politicky či jinak zlikvidovány. Záměr počtu vyráběných nebyl správně vyhodnocen s přihlédnutím ke skutečnostem, které jsem uvedl. Snížení počtů pro AČR nejméně o polovinu by byl reálnější, dokud by nebyl povolen prodej do zahraničí.Promarnila se i vhodnější doba k jejich prodeji, protože dnes existují třeba v Rusku i jinde stejné typy, ale již dokonalejší.Hledat by se mělo všude ve světě a nyní už nezbývá nic jiného, než je prodat se ztrátou za nízké ceny, nebo je "věnovat" zadarmo třeba Afghánistánu (jak bylo s vrtulníky), než platit nemálo za jejich konzervaci a uložení. Vliv na přezbrojování jsem jako NGŠ sice měl, ale za dva roky ve funkci jsem nic podsttného ani neovlivnil, protože přezbrojování letctva u PVOS MIG-29 bylo zahájeno (a posléze nedokončeno vlivem politických změn). Sám bych pro potřebu pozemního vojska více navrhoval modernizaci sbol letouny SU-27.

Vážený pane generále,nechci se Vás nijak dotknout,ale musel jsem se pozastavit nad dotazem ohledně nového ministra obrany.Pokud se nemýlím,tak po roce 1989 se ministr obrany stává vládním úředníkem,který hájí zájmy vládní koalice.V armádách NATO,které mají daleko větší počty a rozpočty než naše armáda,tak má ministry obrany civilisty a nikdo si s toho nedělá těžkou hlavu.Např.jsem se dočetl v Německém tisku,že ministriní obrany se stala bývalá ministrině pro rodinu a práci paní Ursula von der Leyen,která údajně nezná ani vojenské hodnosti.Dle mého názoru k řízení armády má ministr svůj generální štáb.Jen pro upřesnění funkce ministra národní obrany byla už v letech 1918-1938 politická funkce,která byla ustavena v listopadu 1918.Jinak J.Kulhánek jako náměstek ministra obrany-bude mít na starosti-legislativu,styk s parlamentem,diplomacii a vládní agendu.

Také jsem se musel pozastavit nad Vaši otázkou,kdo bude potrestán za to,kam až dospěla armáda za posledních 20.let.Podle platných zákonů ČR,odpovída za armádu ministr obrany a vláda,Vláda se zodpovídá parlamentu ČR a ten je volen jednou za 4.roky-ve svobodných volbách. Nedalo mi to a podíval jsem se na dokumenty průzkumné agentury STEM,a v říjnu 2013 důvěřuje armádě 76% národa-takže národ je s vývojem čes.armády spokojen.Škoda že se takový průzkum nedělal před rokem 1989 abychom mohli srovnávat.V roce 1968 jsme měli ministra Národní obrany armádního generála a přitom neudělal nic pro obranu ČSSR a tím zavinil to,že během 30.let byla země po druhé obsazena a okupovaná cizími vojsky.Ale tento generál naopak po roce 1971 nechal s armády vyhodit vojáky s povolání,jen proto,že nechtěli nic více,než naplnit slova přísahy a bránit svou zem,nebo projevili svůj nesouhlas s okupací naši země.Takže, nač je národu takový ministr,který není schopen se zastat svých podřízených a praštit do stolu a řící pokud budou tito lidé vyhozeni s armády končím i já.Ministr Národní obrany generál a o vyhazovu s armády nakonec rozhodují civilisté,a tak jaký je rozdíl mezi ministrem obrany generálem a civilistou?

V žadném případě,jsem Vás pane generále nechtěl urazit,a ani se dotknou Vaši cti,ale řekl jsem si že po roce 1989,už budu říkat věci dle pravdy.Jelikož se o vojenskou historii zajímám cca už od roku 1967 tak pro zájemce uvádím níže uvedené stránky,aby si udělali představu o vývoji naši armády v letech 1968-2014

J.Pechal-Péča Btw.

Pokud,by měl někdo zájem se dovědět více, o propuštění z armády po roce 1968 lze http://rehabilitovani-vojaci.cz/files/KUNZMANN---SRPEN-1968.pdf

Pane Pechale,

v žádném případě nemám snahu svojí odpovědí nijak popírat Vaše názory, ale v souvislosti s tím Vás zase ubezpečuji, že mě ani příliš nevedou ke změně názorů mých. Jestli jsem správně pochopil, zastavil jste se nad moji odpovědí o novém MO panu Stropnickém. Já nemíním znovu číst své odpovědi, ale myslím si, že jsem mu vůbec neublížil, když jsem uvedl, že před ním tam byli všelijací a tím jsem snad i nevznesl další pochybnosti nad jeho osobou. Nejsem asi takový historik jako vy, ale nejen že je mi známo ustanovení do funkce MO ve SRN, ale já jsem měl možnost krátce poznat i mnoho MO NATO, kteří nás v r. 1990 navštěvovali. Tedy všichni civilisté, ale nesrovnatelně znalejší vojenské problematiky, než u nás později ti, co přicházeli. Máte pravdu, že každý MO má svůj GŠ. Musí však vědět, nebo si alespoň nechat poradit, co s ním, aby mu pomáhal a nepřekážel. O panu Kulhánkovi jsem se zmínil, že ho vůbec neznám. Snad jsem ho nepoškodil v jeho legislativní práci. Přesto si dovolím zopakovat, že nepochybně právě na takové úkoly by měl být náměstek člověk zkušený. Znáte ho asi, tak víte své. Já ho neznám a proto i mé pochybnosti. Zmiňujete se, že MO se vlastně stává vládním úředníkem, tedy hájí zájmy koalice. Proč na druhé straně neuznáte, že třeba za té vzpomínané totality nedělal ministr také nic jiného, než prosazoval zájmy vládnoucí strany (která se Vám samozřejmě nelíbila a nedopustíte vůbec "nedemokratické" srovnání).

Pozatavil jste se nad tím, že jsem v odpovědi uvedl, kdo bude potrestán za to, kam AČR dospěla. Možná, že se někdy dozvíte alespoň o tom, jak se v ní doposud kradlo a jaký byl podíl viny i pánů ministrů a jejich náměstků, občas i NGŠ a lidí na významných postech, kteří všemu napomáhali (aby všichni za odměnu zbohatli!). 76% důvěru AČR přeji. Občané, vždy méně než v jiných oblastech, měli povrchnější znalosti o armádě. Jistě nepopřete, jaký podíl na kladném hodnocení mají sdělovací prostředky. Když je potřeba, tak se dozvědí i o udělení řádu vlčákovi, který byl zraněn v Afghánistánu. Můžete se dozvědět jako historik, že armáda v roce 1990, při poněkud opačném vlivu sdělovacích prostředků v té době, měla podporu asi 56%. Když hodnotíte ministra národní obrany v r. 1968, měl byste znát alespoň to základní, že rozhodující je a vždy bude pro rozkazy ministra v takové situaci názor a úkoly politických představitelů státu. Jak uvádíte, z armády bylo vyhozeno potom mnoho vojáků z pov. (bylo jich 7000). Téměř všechny jsem je rehabilitoval (a mnozí bohužel nebyli "vyhozeni" z politických důvodů, ale důsledně se toho dožadovali!). Jistě znáte také počty "vyhozených" nebo "odejitých" po roce 1989.

Nijak jste mě neurazil a nemám ani nemohu mít žádné námitky. Možná, že byste se divil nad mnohými událostmi a osobami v některých kritických politických situacích.

Mějte se dobře a pracujte dále. Mě život také poučil, možná, že trochu jinak než Vás. A také říkám všechno tak, jak myslím. Věřit mi nemusíte, ale za své názory jsem měl být vyhozen z armády asi 3x (1956, 1968 a 1987).

Zdraví Vás
arm.gen.v.v. Miroslav Vacek

Dobrý den pane generále. Myslíte že byste dokázal (tuším že jste zde kdysi zmínil že jste byl vedoucím vaší studijní skupiny/nebo něčím takovým) odhadnout kolik absolventů pro potřeby ČSLA vyprodukovala Vojenská akademie generálního štábu OS SSSR K. J. Vorošilova? A s tím souvisí i doplňující otázky: Jak dlouho trvalo studium, studovala současně jen jedna skupina důstojníků ČSLA nebo jich bylo víc, byla stoprocentní úspěšnost studia nebo někteří ve studiu neuspěli, studovali důstojníci ČSLA i na jiných akademiích či vysokých školách v SSSR či jinde?

Přesné počty absolventů VA-GŠ OS SSSR Vám nesdělím, protože je pouze odhadnu. Za dobu asi od r. 1952 do r. 1990 to mohlo být kolem 300 absolventů.Nemám k dispozici žádný osobní archiv, takže nevím přesný počet každoročně ke studiu vysílaných důstojníků ČSLA. Asi 10 let to bylo pouze 1x za dva roky cca 8-10 posluchačů, později každoročně podobný počet a odhaduji celkově asi 300.Studium trvalo 2 roky, předcházet mu muselo v 70.a 8O. letech absolvování vysoké vojenské školy a požadována byla funkce ze stupně zástupců velitele divize. Úspěšnost studia byla dána především tím, že velení VA-GŠ respektovalo vyslání ke studiu ze všech čl. států VS důstojníků schopných úspěšně studium absolvovat, když byli orgány velení vybráni. Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že přes náročnost studia byl studijní režim natolik promyšlený a tak organizovaný, že donutil každého zvládnout požadované. Doplním i tím, že ve dvou ročnících, které jsem měl jako starší naší národnostní skupiny možnost poznat, nebyl nikdo natolik neschopný, že by studium nezvládl. Rozdíly však přesto existovaly a zpravidla to bylo možné porovnat i s pozdějšími výsledky práce na funkcích, které absolventi zastávali. Hodnocení jednotlivců ve VA-GŠ bylo převážně dobré, vyjímečně výtečné a některý ročník i z ČSLA vybrán výtečný důstojník, který byl na čestné stěně v akademii uveden zlatými písmeny. Pokud někdo dosáhl hodnocení pouze vyhovujícího, bylo to i upozornění, že to asi nebyl ten nejvhodnější. Proto ani neznám případ, že by někdo byl ze studijních důvodů vyloučen a akademii neabsolvoval. Naši důstojníci byli vysíláni ke studiu vysokých vojenských škol v SSSR (Frunzeho akademie v Moskvě, letecká akademie v Moninu atd), ale i akademie v NDR a v Polsku. Recipročně potom i důstojníci těchto armád studovali na VA-AZ v Brně.

Dobrý den, rád bych se dozvěděl něco o vojenské kariéře generálmajora Josefa Loučky. Předem děkuji.

Váš zájem o vojenskou kariéru gen. Josefa Loučky mě sice trochu překvapil, protože jste neuvedl důvod svého zájmu, ale to dělat nemusíte. Já si myslím, že patříte třeba k mladším příslušníkům jeho příbuzenstva nebo by důvodem mohlo být i to, že došlo k nějakým sporům, zcela běžným a chcete doplnit jenom svůj názor na jeho osobu.

Znal jsem Josefa Loučku od samého počátku jeho vojenského života. Jako poručík, velitel tankové čety u 4.tp ve Šternberku přišel k pluku, kde se připravovali zájemci o studium na vojenských školách.V roce 1958 byl povolán ke studiu na VU-OJ (Vojenské učiliště Otakara Jaroše) do Vyškova, kde jsem byl dva roky velitelem jeho školní čety.Byl dobrým posluchačem, bez jakýchkoliv problémů, oblíben i v kolektivu pro své charakterové vlastnosti, vzácný klid, rozvahu a nezištnost. Studium zakončil v r. 1960 a byl vyřazen v hodnosti poručíka. Další jeho vojenskou kariéru jsem znal pouze zprostředkovaně, ale i toto období vojenské služby u něho považuji za úspěšné. Žádný osobní archiv nevlastním a proto jenom stručně a možná i s nějakými nepřesnostmi jeho další působení v armádě. Po vyřazení nastoupil k 21 tp 1.td v Žatci, kde sloužil u školního tankového praporu, časem dosáhl funkce ZV 21 tp, byl ZNŠ u mobilizačně vytvářené "B" 1.td (se sídlem v posádce Slaný). Absolvoval samozřejmě i Vojenskou akademii v Brně, stal se NŠ 1 td a po úspěšném výkonu funkcí byl vyslán i ke studiu VA-GŠ OS SSSR (Vojenská akademie generálního štábu ozbrojených sil SSSR) K.J. Vorošilova v Moskvě, kterou úspěšně zakončil asi v r. 1980. Protože jsem si jeho práce vážil, nabídl jsem mu ve funkci NŠ VZVO funkci NOS-1.zást. NŠ. Byl v této době jmenován i generálmajorem. Při své práci ve funkci NGŠ ČSLA byl Náčelníkem organizačního oddělení a služby vojsk GŠ. Pamatuji ho za celou jeho vojenskou službu jako solidního a pracovitého člověka. Zemřel neočekávaně asi v r. 2005 (přesně si nepamatuji). Za jakékoliv nepřesnosti se omlouvám, ale bylo by zdlouhavé ověřovat si mnohé podrobnosti u dalších důstojníků a generálů, kteří ho znali.